Věděli jste, že kuličky patří mezi nejstarší sporty? Dokládají to archeologické nálezy ze starověkého Egypta, kdy byly v hrobkách nalezeny kuličky, vyrobené z oblázků. Nejstarší nalezená kulička byla 3000 let p.n.l.
Dříve se hrálo s kuličkami, které byly vyrobeny z jílu, kostí nebo mramoru. Kolem roku 1846 se objevily kuličky skleněné.
Hra
Pro hru je důležité, aby hráči, kteří hrají společně, měli kuličky odlišené barevně. Aby nedošlo k jejich záměně.
Hraje se na hřišti s důlkem a startovní čárou. Čára hodu je vzdálena od středu důlku 7,5 m (ale můžeme si to samozřejmě uzpůsobit podle věku hráčů), důlek má průměr 10 cm. Důlek si můžete do hlíny vyhloubit patou. Ani doma nebudete o cvrnkání kuliček ochuzeni, jelikož existují i důlky plastové, které můžete s dětmi využít doma v pokoji či ve školce/škole ve třídě.
Oba soupeři mají na začátku 10 kuliček. Hra začíná tzv. rozhozem – každý z hráčů vyhodí k důlku jednu kuličku – ten, který má svou kuličku blíže, rozhoduje o tom, zda bude cvrnkat první nebo druhý.
Variant, jak kuličky hrát, je mnoho. Desítky variant i s pravidly naleznete v Encyklopedii her Miloše Zapletala (1988). Nejznámější, ale je cvrnkání, kdy hráči kuličky do důlku cvrnkají.
Víte, co je to cvrnkání? Cvrnkáním (cvrnknutím, cvrnkem) se rozumí pohyb pouze jednoho prstu jedné ruky (hráč se smí kuličky dotknout pouze tímto prstem). Hráči se ve cvrnkání kuliček do důlku střídají bez ohledu na to, zda se do důlku strefí či nikoli. Při cvrnkání se mohou strefovat do kuliček soupeře a měnit jejich umístění. Vítězí ten hráč, který má jako první všechny své kuličky v důlku.
A samotné cvrnkání procvičuje i jemnou motoriku dětí.
Můžete využít s dětmi i tento můj pracovní list.
A kdyby vás zajímalo více, tak tady jsem vybrala pár odkazů: